Černá perla Arsenalu Emmanuel Adebayor se narodil 26.2. 1984 v Tožském Lomé. Svou kariéru nastartoval ve svém rodném městě, ovšem již v 15-ti letech se stěhoval, jako ostatně již mnoho Afričanů, do Francie, konkrétně do FC Metz. Již v 17-ti naskočil do A týmu, v devíti utkáních vstřelil dvě branky. Následující sezonu již nastřílel na 18-ti letého mladíka úctyhodných 17 branek v pětatřiceti zápasech, což zaujalo několik předních evropských klubů, včetně Juventusu a Arsenalu.
Přesto ho angažoval další francouzský klub, AS Monaco, kterému v sezóně 2003-2004 výrazně pomohl do finále Ligy mistrů, když v 10-ti zápasech vstřelil dvě branky. V lize to bylo 7 v 17-ti zápasech.
A tak se v lednu roku 2006 stěhoval do Londýna. Přestupní částka nebyla oficiálně oznámena, odhaduje se na 7 miliónů liber. Dostal číslo 25, které zdědil po jednom z největších hráčů historie, Nwankwo Kanuovi. V rozhovoru pro arsenal.com prohlásil, že si tento dres vybral právě proto, jelikož tento Afričan byl jeho vzorem v raných fotbalových letech. A stejně jako legendární Nigerijec má i v národním týmu na zádech číslici 4. A protože si jsou oba dlouháni také velmi podobní, velice rychle dostal Adebayor přízvisko "Nový Kanu".
V dresu Gunners debutoval 4. února v zápase s Premier Leauge s Birminghamem a hned po dvaceti minutách vstřelil svůj premiérový gól. Na konci sezóny měl již 4 zářezy na pažbě, zaznamenal je celkem v deseti zápasech. Bohužel nepomohl Arsenalu v cestě za finálovým zápasem Ligy mistrů, nemohl startovat kvůli jíž zaznamenaným pohárovým startům za Monaco.
V sezóně 2006-2007 se stal již platným a důležitým hráčem Kanonýrů. Jeho trefy mnohokrát pomohly, za zmínku stojí jedinný gól zápasu s Manchesterem, Wiganem, či v pohárovém utkání s Evertonem. Přes svoji výšku je to skvělý technik, proto skvěle zapadl do londýnského týmu.
Největším úspěchem "Adeho" s reprezentací Toga je bezpochyby účast na mistrovstí světa 2006, přestože Afričané očekávaně vypadli již po zápasech ve skupině. Dlouhán Arsenalu africké zemi pomohl k tomuto úspěchu 11-ti góly, což bylo nejvíce v celé africké kvalifikaci. Byl také dvakrát nominován na anketu vyhlašující Afrického fotbalistu roku.